Šachový klub
TJ Neratovice

10.02.2015

V "zápase roku" poráží áčko favorizovaný Jičín C 5:3!

Nějakou dobu bylo zřejmé, že v neděli nás čeká jeden z klíčových zápasů naší skupiny letošní 2.ligy. Po 6.kole byl vedoucí Jičín C beze ztráty kytičky, my se ztrátou 1 zápasu na 2.místě. Vítězství hostů by jim téměř jistě vydláždilo cestu k možnému postupu (úmyslně píšu k možnému, protože momentálně Jičín už své áčko v 1.lize má).

O motivaci jsme měli tudíž postaráno, takže pro nás šlo opravdu o takový zápas roku - tedy o udržení naděje na historický postup. Dodatečně musím naše hráče opravdu pochválit, protože nastoupili do zápasu maximálně soustředěni a připraveni - tedy až s výjimkou kapitána. Ale o tom za chvilku...

Oba týmy nastoupili v poněkud oslabených sestavách. Hosté řešili svoje obvyklé dilema se zápasovou kolizí s Extraligou - asi polovinu jejich soupisky naleznete i na různých místech extraligových soupisek. Pravidelně nastupují v nejvyšší soutěži 2 (Studnička a Voloshin). My jsme pro změnu museli postrádat zaslouženě se rekreujícícho Mílu Vanku a Lukáše Černíka, každou hodinou očekávajícího narození potomka. Aktuální ratingy aktérů zápasu pak výrazně favorizovaly hosty.

Utkání bylo od začátku velmi bojovné a ještě asi po 3 hodinách hry nebyla žádná partie vyjasněná. Prvním signálem, že by pro nás vše mohlo dopadnout dobře, byl úvodní bod v partii Martina Bargela. Jeho soupeř postavil výstavbu, pro kterou jsou mraky názvů, v jejichž nuancích se nevyznám (něco mezi Colleho, Zukertortovou, Kotlanowského - a možná ještě jinak). Pak se mi ale zdálo, že si s pozicí vůbec neví rady a všelijak manévruje svými figurami jen na prvních 3 řadách. Martin s vynalézavostí sobě vlastní - tedy pokud se dobře vyspí - dokázal zdánlivě pevnou pozici bílého pěkně rozlousknout. Parádní výkon.

Následovala série cenných remíz na prvních 4 deskách. Dost nepříjemně se tvářila pozice pana Trmala, hrajícího na 4.šachovnici černými. Soupeř měl minimálně lepší pěšcovou strukturu a nebezpečně hopsajícícho jezdce. Ukázala se ovšem nezměrná zkušenost a výborný poziční cit našeho hráče, který postupně trpělivě ubíral z plusů bílého. Partii, o kterou jsem měl v určitý moment velké obavy, nakonec dovedl k zasloužené remíze.

O půlku dál jsme se posunuli po remíze Lukáše Jandourka na 3.desce. Hrála se komplikovaná leningradská varianta holandské. Partie byla plná pozičních i taktických nuancí. Ale bylo zřejmé, že ani jeden z hráčů na sebe nechce vzít zásadní riziko a pokusit se nějakým radikálnějším způsobem narušit dynamickou rovnováhu. Analýza po partii byla zajímavá, ale žádné velké pochybení neodhalila.

Chytře naplánoval svoji nabídku remízy Jirka Gregor na 2.desce. Jeho soupeřem byl velezkušený IM Josef Juřek. A byl to on, který si od začátku partie udržoval bílými "povinnou" mírnou převahu. Ke klíčovému rozhodnutí - možné oběti figury s nebezpečným útokem (ale prakticky nepropočitatelným) - se ovšem musel odhodlávat už s nedostatkem času. V důležitém zápase družstev se takové riziko přijímá přece jen podstatně složitěji, takže nabídky remízy byla vyslyšena.

Možná nejtěžší pozici měl na 1.desce Josef Přibyl. Proti němu zasedl talentovaný a stále se zlepšující Epaminondas Kourousis (aktuální ELO 2380). Kuriozitou partie byl fakt, že pan Přibyl podruhé za sebou obětoval kvalitu. Zatímco ale v minulém utkání proti Mladé Boleslavi šlo o poziční oběť za silný útok, tentokrát bylo záměrem vyztužit obranu. Za kvalitu získal náč hráč pěšce a dominantní postavení jezdce. Černý měl bezesporu iniciativu na své straně - jestli měl ale reálné šance na výhru, tak by je terpve musela odhalit počítačová analýza.

O jediné naše zakolísání jsem se postaral na 5.šachovnici já. Musím ovšem konstatovat, že o osudu mé partie se rozhodovalo paradoxně už v sobotu. Manželka nečekaně "zavelela" a místo přípravy na šachy se šlo na ples. Bral jsem to tak, že si alespoň vyzkouším tak zvaný "Burdův model přípravy", kterým je v našem oddíle pověstný Roman. Dokonce jsem dodržel i jeho přibližný časový harmonogram a šel jsem spát asi ve 4 ráno. Narozdíl od Romana, který takto posbíral už řadu cenných výher, mně se daný model nějak neosvědčil. S absencí přípravy i spánku jsem předvedl jeden ze svých nejhorších výkonů za poslední 2 roky a téměř bez odporu jsem prohrál.

Za vyrovnaného skóre 3:3 už se naštěstí dohrávaly jen partie, ve kterých měli oba naši borci rozhodující převahu. Vojta měl od začátku partie lehce navrch a jeho soupeř zjevně spoléhal na "prešovský beton", kterým trápili slovenští fotbalisté v 80.letech i nejlepší prvoligové týmy. Vojta ovšem svoji prostorovou převahu pečlivě vylepšoval, a poté co do betonové zdi vrazil věž na d6 bylo o partii prakticky rozhodnuto. Připsal si tak v ten nejlepší možný moment svoji první letošní výhru za áčko.

Jako poslední dohrával svoji partii náš žolík, a sice teprve podruhé za sezónu nastoupivší Míra Körschner. A sehrál moc pěknou partii - zvláště když vezmeme v úvahu, že jeho ELOvě výrazně silnější protivník měl dosud stoprocentní bilanci 5 bodů z 5 partií! Černými se z francouzské obrany postupně prokousal až k rozhodující invazi přes c sloupec. V záverečné fázi partie přihlížejí domácí hráče ještě trošku psychicky týral, když si s 2 pěšci více nechal čas dojít až k posledním 5 minutám. Na druhou stranu nechtěl pochopitelně rozhodující partii pokazit a pozici nebyla úplně banální. V technicky prohrané pozici mu ale soupeř ještě trochu vypomohl a Míra získal malým taktickým obratem navrch ještě figuru. A my se mohli začít zaslouženě radovat... Klíčem k úspěchu bylo hlavně udržení prvních 4 šachovnic a plná bodová úroda na posledních 3 prknech.

Bodově jsme se tak v tabulce dotáhli na dosud vedoucí Jičín C, který zůstává v čele už jen o skóre. Poslední 4 kola budou tedy velmi zajímavá. Určitou naši nevýhodou je to, že o postupu rozhoduje jako hlavní kritérium skóre. Fakt, že jsme přitom poměrně přesvědčivě porazili oba naše hlavní protivníky v boji o postup (Jičín C i Turnov B), je nám tak hlavně morální oporou. Hned v dalším kole budeme muset potvrdit svoje dosavadní výsledky proti nebezpečnému Děčínu. Asi nebudeme moci spoléhat na to, že by domácí vynechali hned 3 hráče z prvních 5, jako se jim přihodilo proti jičínským. Na druhou stranu, pokud chceme bojovat o postup, musíme se i nadále plně koncentrovat na svoje výkony a nerozhlížet se okolo.

Tabulka

Autor: Josef Purnoch

Komentáře k tomuto článku